Jak řešit úbytek obyvatel a nedostatek bydlení v Kyjově

Bydlení jako priorita

Nezávislá finanční analýza identifikovala úbytek obyvatel jako největší riziko pro naše město. S tím souvisí ztráta příjmů do rozpočtu za každého obyvatele. Důsledky jsou však mnohem širší, nejde pouze o peníze. Z analýzy doktora Mazoucha vyplývá, že úbytek obyvatel je tvořen převážně migrací a fakt, že se stěhují zejména osoby mladší, ekonomicky aktivní, potenciální rodiče nebo rodiny i s dětmi. Avšak okolní menší obce mají naopak přírůstek obyvatel kladný – jak migrační, tak přirozený. Do okolních obcí se na rozdíl od Kyjova mladí lidé stěhují a zakládají tam rodiny (viz 28. minuta prezentace). Výcuc jsme zveřejňovali v Kyjovských novinách v červnu 2018.

Máme za to, že jedním a dost možná hlavním důvodem pro tento jev je nedostatek bydlení, což je věc, se kterou může město něco dělat. Bohužel jedinou reakcí čelních představitelů města na naše připomínky je alibistické srovnávání Kyjova s jinými podobně velkými městy, u kterých počet obyvatel také klesá, a tvrzení, že klesá počet obyvatel v celém okrese Hodonín. Na to reagoval doktor Mazouch vyjádřením, se kterým se plně ztotožňujeme:

„Ze srovnání vyplývá, že Kyjov je ve srovnání s ostatními městy v regionu buď nejhorší (srovnávací základna 1988), nebo při srovnání s rokem 1997 2.-3. nejhorší (Veselí nad Moravou má hodnotu na úrovni Kyjova, horší je pouze Hodonín).

Myslím, že hodnoty v žádném z měst nejsou lichotivé, ale rozhodně bych tím neomlouval pozici Kyjova a je na místě začít podnikat kroky, aby byl minimálně na druhé straně onoho spektra.“

Dokud vládnoucí koalice nebude brát úbytek obyvatel vážně a nebude mít podporu bydlení jako jednu z hlavních priorit, počet obyvatel bude dále klesat a naplní se černé prognózy – Kyjovu klesne do roku 2033 počet obyvatel pod 10 000 a průměrný věk obyvatel se posune výrazně směrem k důchodovému věku, více než bude průměr v celé ČR.

Aktivní podpora bytové výstavby

Pokud chceme, aby byl Kyjov živé, prosperující a moderní město, nestačí pří výstavbě jen podporovat soukromé subjekty. Město musí samo aktivně lokality a projekty připravovat.

Jsme přesvědčeni, že právě do bydlení má město investovat největší energii a finance. Jak na to? Jsou dvě cesty. Obě jsou důležité a mají své pro a proti.

Výstavba uvnitř města

Zastavování proluk, bývalých průmyslových zón a nevyužitých prostor (mimo plochy pro vegetaci). Tato možnost je pro město velmi výhodná.

  • Nemusí stavět nové komunikace, ani sítě pro připojení. Vše už je v dosahu.
  • Musí jít převážně o bytovou výstavbu, protože prostor je vzácný a musí být využit co nejefektivněji.
  • Pro urbanisty navíc existuje jakási ideální hustota obyvatel. Při jejím dosažení budou fungovat (uživí se) obchody, služby, hromadná doprava. To je vysoce přínosné pro obec a zdejší život. Kyjov této hustoty zdaleka nedosáhl a má tak v tomto ohledu velký potenciál.
  • Normy pro výstavbu počítají samozřejmě s nutností vybudovat i nová parkovací místa (často se tak děje formou podzemních garáží).

Kyjov má navíc od roku 2015 k dispozici strategii od kanceláře SENAA (která navrhuje i aquacentrum). Ta variantu výstavby uvnitř města doporučuje a vytipovala konkrétní prostory k výstavbě. Jde např.:

  • o areál mlékárny a pivovaru,
  • využití proluk u kina, za radnicí, u pošty, na Nerudově,
  • využití revitalizovaného nábřeží Kyjovky,
  • přestavbu dnes nevyužívaných garáží a střech velkoplošných budov,
  • bydlení v zahrádkách apod.

Všechny návrhy jsou podepřeny odbornými argumenty a již fungujícími řešeními v jiných městech. Podle odhadu by mohla realizace těchto projektů Kyjovu přinést až 352 bytových jednotek.

Výstavba na okraji města

Pro mnohé je vlastnictví domu v takové lokalitě sen a město by mělo nabízet i tuto možnost.

  • Nevýhody spočívají hlavně ve finanční náročnosti výstavby nových komunikací a sítí.
  • Obyvatelé okrajových lokalit častěji volí pro cestu do centra auto, zahlcují tím dopravu a zaplňují parkoviště.
  • Příprava projektů je časově náročná kvůli komplikacím s výkupem pozemků.

V Kyjově je podobných lokalit několik, připravena zatím není žádná.

  • Na Bukovanské je třeba vykoupit soukromé pozemky, navíc ji od města odděluje železniční trať. Snad se podaří při rekonstrukci stanice prosadit funkční podchod.
  • Na Javorové se stále řeší vlastnické vztahy, následně město plánuje pozemky prodat soukromému investorovi. U těchto developerských projektů však při nastavování cen prosazujeme, aby přinesly adekvátní zisk a užitek také městu, a to si zachovalo vliv na výslednou podobu projektu.

V diskuzi na Facebooku se vyskytly otázky k tématu a my jsme se odpovědi na ně rozhodli do článku doplnit.

Proč je úbytek obyvatel problém?

Kyjov získá méně peněz ze státního rozpočtu
Každá obec získává peníze ze státního rozpočtu podle počtu obyvatel. Tedy, při úbytku obyvatel získá město relativně méně peněz, přitom výdaje se příliš nemění – udržovat město v chodu musíte pořád stejně, i když tu bude o 2000 obyvatel méně.

Lidé utratí méně peněz u místních podnikatelů a firem
Když bude v Kyjově bydlet méně lidí, budou zde utrácet méně peněz. Místní podnikatelé závislí na penězích od obyvatel (obchody, restaurace, služby) budou mít čím dál větší problém se tu uživit.

Kyjovu bude chybět ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Víme, že se stěhují spíše mladí lidé. Městu bude časem stále více chybět ekonomicky aktivní obyvatelstvo, které generuje (a utrácí) peníze. Problém se bude prohlubovat.

Jak výstavba uvnitř města chrání přírodu?

  • Nezastavuje se nová plocha mimo město, tj. půda, která má blíže volné přírodě (zemědělská půda, zeleň, atp.).
  • Parcely uvnitř města jsou menší, musí proto být využity efektivněji – zpravidla jde o bytovou výstavbu. A jak říká Adam Gebrian, chcete-li žít ekologicky, nastěhujte se do bytu (na jednotlivce nižší zábor prostoru a spotřeba energií).
  • Ve městě máte vše okolo již zbudováno, nepotřebujete přivádět sítě, stavět příjezdové cesty, stavět občanskou vybavenost – snížíte spotřebu materiálu a energií.
  • Lidé nemusí dojíždět z okraje do centra – spotřebují méně paliva, vytvoří méně zplodin, hluku, vibrací způsobených dopravou, atd.
  • Lidé, kteří se stěhují do okolních obcí, zpravidla využívají spádovost a služby Kyjova. Pokud část z nich zůstane v Kyjově, efekt popsaný v předchozím bodě se prohloubí.
  • Jde hlavně o využití zanedbaných, často vyasfaltovaných míst či brownfieldů, tj. míst, kde není hodnotná zeleň. Nejde tedy o zastavování parků. Nová výstavba, pokud bude kvalitní, může přinést novou zeleň a kultivaci prostředí.

 

Scroll to top