Koupaliště a krytý plavecký bazén: Jak to vidí Pro Kyjov?

Zhruba před rokem jsme výstavbě krytého bazénu vyjádřili podporu. V té době se mluvilo o investici cca 180 mil. Kč, skvělá byla také architektonická studie. Již tehdy jsme však zdůrazňovali, že nesmí jít o megalomanský projekt a nesmí ohrozit další rozvoj Kyjova ve strategických oblastech.

Jak situace vypadá dnes? Hovoří se o ceně 200 až 250 mil. Kč. Podle studie proveditelnosti má investice smysl, pokud půjde spíše o malý akvapark. Většina podobných projektů v ČR je provozně ve ztrátě, vyrovnaný rozpočet nebo zisk jsou výjimkou. Odborníci jsou ve sporu, jakou metodou bude zadán projekt a výstavba, město nadto jednoznačně neurčilo osobu odpovědnou za realizaci celé akce. Termíny přípravy se neustále posunují, ke dni odevzdání článku stále nemáme podrobný odhad rozpočtu ani provozních nákladů. Projekt by přitom měl být ještě výrazně upraven podle doporučení studie proveditelnosti. To vše několik týdnů před finálním hlasováním zastupitelstva, které je plánováno na 21. 10. 2019. Pominout nesmíme ani změnu vnějších okolností. Ze všech stran se dovídáme o nadcházející hospodářské recesi. Dopady klimatické změny a souvisejícího sucha v našem regionu pociťujeme na vlastní kůži. I v rámci místní politiky přitom máme možnost některé faktory ovlivnit (pozemkové úpravy se systémy zadržujícími vodu v krajině, sběr dešťové vody z velkých budov a zpevněných ploch, apod.). Město stále nemá hmatatelná opatření jak vyřešit úbytek obyvatel a nedostatek bydlení (nabízí se příprava pozemků pro rodinné domy, startovací byty pro mladé, nový dům s pečovatelskou službou, atd.). Nutné jsou také úpravy veřejného prostoru (nábřeží Kyjovky, revitalizace parku, prostoru za radnicí, atd.), úpravy sportovišť, oprava Klubu Nětčice, případně koupě a oprava sálu U Vodičků. Otázkou tedy je, zda se má Kyjov na desítky let zadlužit investicí ve výši dvou třetin ročního rozpočtu do “luxusního” zboží ve formě akvaparku s vysokými náklady na provoz.

Raději se v co nejkratší době zaměřme na kvalitní rekonstrukci letního koupaliště. To je totiž v havarijním stavu. Omezuje tím nejen pohodlí návštěvníků, ale způsobuje i vysoké denní úniky vody (300 – 400 m3) a neúměrné zvýšení provozních nákladů. Ke zvážení je prodloužení koupací sezony vyhříváním bazénů s využitím odpadního tepla. Peníze “ušetřené” na výstavbě i provozu akvaparku nám poté umožní realizaci mnohých ze zmíněných projektů. Nejprve však musíme konečně rozhodnout o osudu snu o krytém bazénu.

Scroll to top