Jak jistě víte, na říjnovém zastupitelstvu byla schválena výstavba aquacentra s náklady cca 250 mil. Kč bez DPH a financováním akce ve formě bankovního úvěru se splatností maximálně 20 let.
Zastupitelé za Pro Kyjov hlasovali jednotně proti. Důvody jsme popsali v říjnovém vydání novin. Považujeme však za důležité doplnit konkrétní čísla zveřejněná až před jednáním zastupitelstva.
Splátky úvěru mají činit ročně cca 20-25 mil. Kč. Původně předložený návrh počítal s dobou splácení 15 let, s úroky by tak město zaplatilo cca 300 mil. Kč. Při prodloužení splatnosti úvěru bude částka ještě vyšší, a to stále nezapočítáváme DPH. V analýze, kterou zmínil starosta v minulém čísle novin, je mimo jiné uvedeno: „Průměrně by mělo být každý rok alespoň 25 mil. Kč zajištěno na reprodukci majetku města.“
To znamená, že cca 25 mil. má jít na splácení dluhu a 25 mil na opravy majetku města, celkem tedy cca 50 mil. Kč ročně. Město Kyjov má přitom ročně cca 50 mil. Kč na investice a opravy. Kde vezmeme peníze na další investice?
Zmíněná analýza skutečně doporučuje Kyjovu vzít si úvěr, za rozumnou považuje výši 200 až 250 mil. Kč. Nicméně doporučuje: „Bezpečné jsou investice zejména do školství, ale rozumné jsou jakékoliv investice zlepšující infrastrukturu a podmínky pro podnikání a bydlení.“ Analýza zmiňuje i rizika pro městské finance: „Rizika města posilují zejména vnější hrozby, zdražování provozu a investic, úbytek obyvatel.“ Zda lze aquacentrum zahrnout pod nezbytnou infrastrukturu, ponecháváme na uvážení čtenářů. Faktem však zůstává, že i bez něj je o bydlení v Kyjově enormní zájem.
Jsme přesvědčeni, že se současnými problémy Kyjova není investice do aquacentra strategická a pro město se stane zatěžujícím luxusním zbožím. S ohledem na rozložení sil v zastupitelstvu nicméně nezbývá než rozhodnutí pro jeho výstavbu respektovat. Současně je nezbytné jasně říct, kdo za toto rozhodnutí ponese odpovědnost. K té politické se na zasedání zastupitelstva za vedení města přihlásil starosta.
Závěrem jen zbývá dodat, že svítit ani sekat trávu město skutečně nepřestane. Raději bychom ale byli, kdyby Kyjov nad rámec běžné údržby investoval energii a finance tak, aby nezůstal u trendů 20. stolení. Standardy a výzvy 21. století už totiž leží jinde.
zastupitelé za Pro Kyjov, z. s.
