O čem vypovídá reakce Sedmadvacítky nezávislých?

K reakci Sedmadvacítky na naše stanovisko ke zvolení 2. místostarosty v Kyjovských novinách je předně dobré poznamenat, jak funguje vydávání tohoto periodika. Článek většinou zasíláme k datu uzávěrky v polovině měsíce, odpověď vedení města se ovšem objevuje už ve stejném čísle. Obráceně to bohužel nefunguje. Výhodu pověstného posledního slova má tedy zřejmě výhradně vedení města. Kyjovské noviny jsou přitom tzv. radniční periodikum, které je financováno z rozpočtu města, tedy peněz určených všem občanům. Pravidla by proto měla být nastavena rovným způsobem pro všechny strany, které v zastupitelstvu reprezentují své voliče.

Byli jsme zvědaví, zda se od nového místostarosty dočkáme reakce na naše stanovisko alespoň v Kyjovských novinách. Tím spíš, že na Facebooku žádala jeho vyjádření i část místní veřejnosti. Nestalo se. V článku Sedmadvacítky hledáme argumenty marně. O vůli věcně diskutovat vypovídá sám za sebe tón i obsah příspěvku. K některým bodům máme přesto potřebu se vyjádřit.

Nevidíme důvod, proč se nyní Sedmadvacítka vrací k povolebním jednáním. Není to poprvé, proto reagujeme. S ohledem na výsledek voleb jsme od počátku usilovali o funkci prvního místostarosty. Iniciativa zřízení postu druhého místostarosty vzešla od starosty, v rámci neformálních jednání jsme kývli také na koalici bez dalších stran. Sedmadvacítka nakonec zvolila pohodlnější řešení zůstat v dosavadní koalici. Jedná se o politické rozhodnutí, které jsme očekávali a respektovali. Věc považujeme za uzavřenou. 

V reakci Sedmadvacítky je také zmíněno, že představitelé Pro Kyjov čerpají dotace na své neziskové kulturní aktivity. Pisatelé měli patrně na mysli festival Kyjograf. Opravdu si dovolují srovnávat dotace na kulturní aktivity aktivních občanů (mezi nimiž jsou i zastupitelé Sedmadvacítky) s neúspěchem Královského vinobraní? Dotace se řídí jasnými pravidly, schvalují se na zastupitelstvu a dosáhnou na ně především dlouhodobě aktivní občané, kteří za finanční výsledek nesou osobní odpovědnost a hospodaření s penězi vykazují městu. V kulturní oblasti se i na zavedené akce jedná řádově o desetitisíce korun. Královské vinobraní je ovšem zcela jiný případ. Bylo uspořádáno z “iniciativy radního” a zaštítěné MKS, s rozpočtem 567 tis. Kč. a ztrátou 174 tis. Kč. A to bez vyvození jakékoliv odpovědnosti. Bude MKS stejně vstřícné u iniciativy “běžných” občanů? Dle naší zkušenosti je taková spolupráce s MKS velmi problematická i u nesrovnatelně skromnějších akcí.

Ano, Danovi řada z nás v osobní rovině fandí a budeme rádi, když se mu bude dařit. Nemyslíme si však, že jen entuziasmus je pro vrcholný management dostatečnou kvalifikací. Také nechceme, aby se osobní vazby, které zejména v komunální politice přirozeně figurují, bránily demokratické diskusi a možnosti upozorňovat na problematická rozhodnutí vedení města. Stále znovu nás překvapují podrážděné reakce plné osobních útoků, které se pravidelně objevují v replikách vedení města na jakoukoliv kritiku. 

Abychom to na závěr celé trochu odlehčili a ukázali, že my se tak vážně nebereme, vytvořili jsme novou verzi úvodní fotky. Mimochodem, nevíte o nějakém dostatečně velkém skleníku, kde bychom se mohli scházet?

Petr Valihrach, Lukáš Fridrich, Roman Kouřil, Vojtěch Kölbel – zastupitelé za Pro Kyjov

Náš článek spolu s reakcí Sedmadvacítky v Kyjovských novinách:

Scroll to top